Let Mallard A4 lokomotivy
Lokomotivy A4 byly navrženy britským konstruktérem Sirem Nigelem Gresleyem pro vlak „The Silver Jubilee“, spojující Londýn s Newcastlem upon Tyne. Lokomotivy vycházely z předchozí řady lokomotiv A3 a byly vybaveny aerodynamickým opláštěním. Rychlík „The Silver Jubilee“ byl inspirován německými motorovými vysokorychlostními proudnicovými vlaky, které byly provozovány mezi Berlínem a Hamburkem a posléze dalšími německými městy. Z důvodu malé kapacity a vysoké ceny takovýchto motorových jednotek však společnost LNER zvolila koncepci parní lokomotivy a klasických vozů. Tato koncepce slavila úspěch: trasu Londýn – Newcastle upon Tyne, dlouhou 374 km, jel rychlík „The Silver Jubilee“ (začal jezdit na podzim roku 1935) 3 hodiny a 18 minut [1], což znamená průměrnou rychlost 112 km/h (70 mph) i se zastávkami. Celkem bylo postaveno 35 lokomotiv řady A4, které sloužily až do poloviny 60. let zejména na mnoha dálkových rychlících, např. Londýn – Edinburgh. Jednotlivé stroje byly pojmenovány po druzích ptáků, po britských dominiích a dalších částech britského impéria a jinými názvy. Očíslovány byly čísly 2509 až 2512, 4462 až 4469, 4482 až 4500 a 4900 až 4903. U jednotných British Rail pak dostaly čísla 60001 až 60034 (lokomotiva 4469 byla za války poškozena a proto zrušena).
Hromadné vyřazování lokomotiv započalo na konci roku 1962, jako poslední byly vyřazeny lokomotivy č. 60019 Bittern (bukač) a č. 60024 Kingfisher (ledňáček) v září roku 1966, necelé dva roky před úplným ukončením parního provozu v síti Britských drah.
Celkem 6 lokomotiv (60019 Bittern, 60009 Union of South Africa, 60007 Sir Nigel Gresley, 60022 Mallard, 60008 Dwight D. Eisenhower, 60010 Dominium of Canada) bylo zachováno, z toho první tři jsou schopné provozu.
Konstrukce a rekord[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o trojčité parní lokomotivy vytápěné uhlím, proudnicově oplášťované. Některé kusy byly vybaveny dvojitou dyšnou Kylchap. Lokomotivy byly vybaveny samočinnou sací brzdou, v té době ve Spojeném Království obecně používanou.
Dne 4. července 1938 dosáhla při zkušební jízdě lokomotiva 4468 Mallard podle údajů naměřených rychloměrem v dynamometrickém voze okamžité rychlosti 203 km/h, čímž překonala dosavadní rychlostní rekord parních lokomotiv, který držela lokomotiva Německých říšských drah 05 002, která v roce 1936 dosáhla rychlosti 200 km/h. Rychlostní rekord lokomotivy A4 Mallard byl dosažen na klesání 5 ‰ nedaleko Peterboroughu a je dosud nepřekonaný a platný, ačkoliv bývá občas z důvodu klesání na trati zpochybňován.
